pozadí blogu

pátek 29. října 2010

Bedýnky

Asi je načase, abych se jako správný foodblogger vyjádřila k fenoménu poslední doby, veggie boxům, krásně česky -  bedýnkám. Oč jde: pokud máte občas pocit, že rajčata ze Španělska, která v půli zimy přežvykujete chutnají, jako kdybyste si je koupili v obchodě s plastelínou a ne v zelenině, máte možnost své otrávené žaludky uzdravit zeleninou ČESKOU, sezónní a BIO. Najdete si odběrné místo, zaregistrujete se, a pak si v pravidelných intervalech ( většinou jednou za dva týdny) chodíte pro svou dávku vitaminů ( rozvozy, v zahraničí tak běžné, jsou u nás záležitostí vzácnější než vzácnou).Bedýnku od bedýnky si pak v rámci bonus akcí můžete pochutnat i na vejcích, víně, prostě co se danému farmáři chce přihodit. Plodiny jsou, znovu opakuji sezónní, díkybohu se vrací trend jíst v dané období to, co roste přirozeně a ne někde s šálou ve skleníku. Člověk zmlsaný výdobytky moderní doby se sice může nad bachratými rajčaty, okurkami atd. po estetické stránce ošklíbat, ale ruku na srdce, na chuti je rozdíl setsakra znát.
Sama jsem si to nedovedla moc dobře představit, říkala jsem si, co mají všichni s tím českým česnekem, v každém druhém článku jsem četla hudrání na jeho čínského a v supermarketech běžně dostupného kolegu, který je prý slabý a chuťově nevýrazný. Náhodou jsem od známé několik paliček pravého českého bio česneku dostala na ochutnání a vesele ho do jídla nasekala tolik, jak jsem byla zvyklá. Rozdíl v chuti a "průraznosti" teď už chápu navždy a na čínský česnek nadávám svorně taky. Český česnek byl takový aromatický zásah, že kocour přežil jen díky zběsilému úprku do nejzazší části bytu a s přítelem jsem se týden nelíbala.Vůbec nám to ale nevadilo, protože jsme si oba, blaženě chroupaje, pochutnávali na česnekových topinkách, jaké si pamatujeme z dětství.
Určitou nevýhodou veggie boxů může být jejich cena . Přecejen za kvalitu se platí a co občas zaregistruji, nejčastější reakce lidí je, že je to " strašně drahý a beztak je to jen reklamní tah a bůhví, co do toho tajně strkají". Snad lidi časem pochopí, že farmáři do toho "strkají" jen svůj čas a chuť naučit zase běžného spotřebitele vážit si čistých a plných chutí. Já sama jsem s bedýnkováním na začátku, takže zkušenosti budu přidávat postupně, včetně fotodokumentace:-)