Nebe v puse

...a pokud možno i slovníkem a bezednou peněženkou. To abyste mohli ochutnat všechny ty hříšné dobroty, na které narazíte. Bez okolků přejdu k věci, nemá cenu se tu rozepisovat o Mnichově jako takovém, na mapě ho najdete všichni a dojet tam taky není problém. Při své poslední návštěvě jsem poctivě dokumentovala všechny možné pochutiny, a právě o to se chci podělit. Centrem gurmánova mikrosvěta je tu rozhodně trh Viktualien Markt, v podstatě jakési zhmotnění všeho, co bychom chtěli i u nás, ale jaksi se to pořád nedaří. Celoroční trh, kde dostanete všechno, na co máte zrovna chuť, od koření (čerstvé i sušené bylinky jakož i vážené koření) přes sýry, ryby, ovoce, zeleninu atd. Typicky bavorskou náturu dokreslují pivnice s mázy piva a řeznictví nabízející Weisswurste, typické malé bílé klobásky, které se vaří v horké vodě, a pak "svlékají", aby se následně omočily ve sladké kremžské hořčici s medem a jablíčkem. Nově se na trhu objevil naprosto geniální stánek s čaji i nečaji ...

Nebojte, hlídače ne:-) Mluvím o prostém, leč geniálním nápadu, na který jsem narazila při nedávné návštěvě mnichovské Glyptotéky. To takhle procházím jednotlivé sály s artefakty, za okny vedro, uvnitř vedro, všude vedro. Najednou u archaické sochy větřím kafe a koláč. S myšlenkou toho, že už mi červ vedrožrout ohlodává mozek jdu dál, když tu najednou... Uprostřed dalšího sálu, hned vedle vitríny s keramikou stál ostrůvek slasti: Cinkání příborů a veselé diskuze německých důchodců mě utvrdily v duševním zdraví, ale zároveň jsem si uvědomila, že skutečně nejsem v Čechách, či, abych posuzovala podle svého města, v Praze. Tohle se vám při bloudění Národním muzeem nestane: A já táži se proč??? Proč je takový problém realizovat u nás to, o je v zahraničí běžnou a zřejmě v celku bezbolestnou praxí? Proč v Glyptotéce nepobíhá podrážděná baba, která by ony důchodce vychutnávající si kus dortu peskovala, že se baví a cinkají porcelánem? Vážně je takový hřích udělat i naše muzea příje...