Nebe v puse

Bez mučení přiznávám, že tenhle recept jsem nevymyslela, inspirací mi byly Lola´s Cupcakes . Recept je původem libanonský a jeho chuť osloví asi všechny z vás, kteří máte rádi sezam a sezamovou pastu tahini. Tady navíc v kombinaci s tekutým medem a opravdu značným množstvím kakaa. Uvažovala jsem i o možnosti nedávat jen kakao, jak uvádí recept, ale dát 50:50 s rozpuštěnou čokoládou. Vznikly by vlastně trochu takové libanonské brownies:-) Tenhle recept potěší všechny, kteří nechtějí do pečení přidávat bílý cukr a vejce. Mléko můžete nahradit mandlovým nebo sójovým, já dala klasické kravské. Na koláč o průměru 23 cm budete potřebovat: 60 g neslazeného kakaového prášku 270 g prosáté hladké mouky 2 lžičky prášku do pečiva (malá rada - použila jsem samokypřicí mouku a prášek do pečiva už neřešila, dala jsem jen sodu, viz níže) 1 lžičku jedlé sody špetku soli 295 g pasty tahini 225 g tekutého medu (já dala lesní) 1 velký rozmačkaný banán 1lžičku vanilkového extraktu 270 ml ...

Tyhle kuličky, plné příznivých látek si prostě musíte zamilovat - dobijí vám energii natotata a ještě báječně chutnají!! Protože jsou ale dost sladké, doporučuju k nim černý čaj, já mám nejraději Earl Grey - bergamotová silice všechny chutě krásně propojí. Na cca 20 kuliček budete potřebovat: 3 hrsti vyloupaných jader vlašských ořechů 1/4 pytlíku rozinek 1/4 pytlíku datlí, předem namočených 1 ČL vody, ve které se máčely datle (volitelné - chia semínka, sušené brusinky...) kakao a kokos na obalení Cca 1/4 hodiny před výrobou kuliček si namočte datle v troše vody - nasáknou a robot s s nimi lépe poradí. Vložte ořechy, rozinky a na kousky natrhané datle do robotu, přidejte 1 ČL vody a mixujte, dokud se vše nespojí v homogenní hmotu, která se bude odlepovat od stěn nádoby. Pozor, aby vám ke konci nevznikalo už ořechové máslo, j lepší střídat pulzy a plynulé mixování. Hotovou směs přendejte do krabičky a nechte chvíli vychladit v lednici. Mezitím, co směs tuhne, připravte...

Začalo sněžit, za okny to vypadá jako v Narnii a tak je potřeba uvařit si něco hřejivého a voňavého, co vám vytvoří v žaludku blažený pocit. Kari je přesně takové jídlo - miska kouřící se rýže přelitá lahodnou omáčkou vonící po kokosu - no může být něco lepšího? Než ale přejdeme k receptu, bez mučení se musím k něčemu přiznat. Tohle kari je hovězí, nicméně naprosto netuším, z jakého masa jsem ho udělala. Odborníci prominou, ale neoznačený sáček v mrazáku se prostě může stát komukoli:-) V zásadě jde o to použít maso, které nebudete muset hodiny dusit, aby změklo. A druhá věc - nedivte se, že v receptu není chilli paprička, můj muž ji momentálně nesmí - vy si ji ale samozřejmě přidat můžete. Budete potřebovat: kousek hovězího podle počtu strávníků, nebo podle toho, jak velcí jste masožravci:-) 2 ČL kurkumy 1 vrchovatou ČL římského drceného kmínu 1/2 ČL garam masaly 2 ČL sušené citronové trávy (nemusí být, já si sehnala v korejském krámku u Palackého náměstí) 2 velké ...

Při momentálním počasí se chce asi jen málokomu dlouze vystávat u sporáku. Ani já nejsem výjimkou a proto je dnešní recept přesně tím pravým lehkým a osvěžujícím jídlem, které si můžete připravit během chvilky a přitom se nijak neošidit o skvělé chutě.  Receptů na hummus je celá řada, sama jsem několikrát zkoušela experimentovat, vylepšovat a nahrazovat, abych se nakonec vrátila k víceméně základní verzi, která má hebkou strukturu a plnou chuť. Navíc v kombinaci s červenou paprikou a na másle opečeným chlebem je to přímo nebeské potěšení. Mimochodem, základem hebké chuti je seznamová pasta tahini - dá se běžně sehnat v supermarketu, orientálních potravinách nebo na internetu. Když ji do něčeho přidáváte, promíchejte ji ode dna - nahoře se koncentruje olej, ta hlavní, pastovitá část je až u dna. Pro dva středně hladové budete potřebovat: 1 plechovku konzervované cizrny 2 PL tahini pasty sůl podle chuti šťávu z 1/2 až jedné limetky, záleží, jak kdo má rád 1 PL vody c...

Znáte jostu? My máme tenhle nenápadný keřík na zahradě a rok co rok přemýšlím, jak ty drobné černé plody využít jinak, než si je jen nasypat do pusy. Josta je ideální variantou pro ty, kteří nemají rádi černý rybíz. Je to totiž kříženec angreštu a černého rybízu, chuť je napůl tam, napůl tam, navíc odpadají otravné chloupky angreštu. Takže ideální nakyslé ovoce pro další využití. Koho zajímají zdravotní účinky, pro toho dodávám, že josta je bomba plná vitamínu C a železa. Sklidila jsem misku josty a uvažovala, co s ní. Na zavaření málo, na snězení jen tak moc... vtom mi padlo oko na záhon s mátou a bylo jasno. Co může být v tomhle počasí víc osvěžující, než nakyslá chuť josty, podpořená svěžím akordem máty? A tak vznikl pohár s řeckým jogurtem, piškoty a jostovo-mátovo-metaxovým želé. Luxusní záležitost, kterou si můžete připravit i předem. Budete potřebovat: misku josty hrst máty 60 g hnědého cukru trochu vody řecký jogurt nebo jogurt řeckého typu (ten jsem měla ...

Chytil mě splín po Egyptě. Občas se mi to stává, vzpomenu si na všechny ty vjemy, dojmy a chutě Káhiry nebo Asuánu - no a v tu chvíli není zbytí, sedám k počítači a objednávám dobroty z Chez Amis . Psala jsem vám o nich už minule - obchod ve Spálené ulici v Praze nabízí pro uspokojení orientálních chutí nepřebernou škálu potravin. Navíc tam velice výhodně nakoupíte třeba červenou čočku a rýži, takže když se domluví celá rodina a koupí 5-7 kg pytel rýže, tak se to prostě vyplatí. Nicméně já měla v merku jiné dobroty. Předně mi došel kuskus (což se u nás doma rovná menší tragédii), takže ten byl jasný. A vzhledem k tomu, že mě kolegyně v redakci, mrška jedna, nedávno provokovala měkkoučkými íránskými datlemi...víte jak. Krabička jich padla za vlast asi během dvou dnů, mimo jiné jsme dali ochutnat návštěvě,která jen spokojeně seděla a plivala pecky.  To hlavní, co jsem hledala, byly ale sezamová pasta tahini a kyselé okurky. Já vím, v zemi, kde vládne rukou pevnou a neochvějnou Zno...

Nevím, jak vy, ale já Velikonoce naprosto zbožňuju. Mám je možná ještě raději než Vánoce a to už je co říct!! Nicméně každý rok v zásadě vařím a peču ta samá jídla, případně je chystáme s mamkou. Takže letos jsem si řekla, že to chce změnu, zavést nějaké nové tradice, ozkoušet něco úplně jiného. Takže inspirace Řeckem byla jasná, no ne? Medový koláč z ostrova Kefallonie je přesně to pravé, sváteční a voňavé, co chcete nést na velikonoční stůl. Nejedná se v pravém slova smyslu o tradiční řeckou velikonoční pochoutku, ale sváteční bezesporu je. Navíc čím lepší suroviny přidáte, tím lepší bude výsledek, takže třeba u koňaku jsem vybrala skutečnou špičku, kterou jsme s Fotografem dostali k výročí svatby. Samotný recept není nijak složitý, přípravy budete mít za chvilku a nejtěžší je vlastně rozpustit v kastrůlku máslo s cukrem a medem:-) Budete potřebovat: 3 odměrky hladké mouky (1 odměrka = 100 g) 1 odměrka másla, nakrájeného na kousky 1/2 odměrky medu 1/2 odměrky cukru kr...

Ve čtvrtek 19.2. proběhl v prostorech Novoměstské radnice v Praze premiérový Kuloár . Myšlenkou téhle akce, kterou zaštiťovalo Storyous  (velké díky!!) bylo setkat se osobně s lidmi "od jídla a pití", které člověk běžně sleduje na sociálních sítích, ale neměl zatím možnost popovídat si s nimi osobně. Vyměnit zkušenosti, inspirovat se, ochutnat skvělé jídlo, prostě užít si skvělý a nevšední večer. Jaký tedy Kuloár byl? Z sebe musím prohlásit - plný dojmů!! Přiznám se bez mučení - nejsem zrovna typ, který by se vrhal na lidi a přirozeně a bez zábran se seznamoval. Na druhou stranu jsem už delší dobu cítila, že je načase víc propojit Nebe v puse a to, o co se tu snažím, se svou osobou. Ukrýt se za ikonku je totiž náramně pohodlné, nicméně to neřeší vůbec nic. Překonala jsem tedy stydlivost a urychleně zaplatila za dvě vstupenky, abychom se s Fotografem na tu slávu dostali. Akce totiž byla spíš komornějšího rázu, takže do oběhu šlo, pokud se nepletu, jen cca 100 vstupenek. No ...

Snad žádný můj recept nevyvolal na Facebooku takovou odezvu, jako právě tenhle. Bohužel zpočátku ne takovou, v jakou bych doufala. Hned po vložení fotky jsem byla osočena z toho, že má jehněčí ragú s kuskusem k řecké kuchyni asi tak blízko, jako buřt ke svíčkové. A to i přesto, že jsem uvedla zdroj - řeckou kuchařku - ze kterého jsem recept čerpala. Napadlo mě tedy napsat pár slov o řecké kuchyni obecně. Předně, Řecko je velmi členitá a rozmanitá země, takže ani kuchyně není ve všech jeho částech stejná. Samozřejmě, vychází z podobných základů, ale pokud nikoho nepřekvapí regionální kuchyně Moravy či Slezska, proč by mělo být zvláštní, liší-li se od sebe recepty na Krétě a v severním Řecku? Tak jako je to běžné všude jinde po světě, vychází i řecká regionální kuchyně z toho, jaké podnebí v té či oné části panuje, a tedy jakým plodinám se zde daří. Ano, všichni určitě známe gyros, musaku nebo tzatziki. Je to to první, co v Řecku na jídelníčcích najdeme (a hledáme). Kolik z vás ale ...

Přiznávám se bez mučení - nerada peču cukroví. Na ty malinkaté kousíčky prostě nemám dost potřebné zručnosti, takže moje vanilkové rohlíčky vypadají jako beranidla, zatímco mamka vedle šoulá ty nejkrásnější exempláře. Míra frustrace každoročně dosahuje vrcholu, když se polévají moka kolečka čokoládou a já mám umisťovat doprostřed terčíku v rychlém sledu mandle či brusinky. Myslíte, že se mi někdy podaří trefit se přesně do středu? Haha. Co naopak naprosto zbožňuju, jsou vánoční vůně. Od krémů na ruce přes čajové směsi, jakmile je v tom pomerančová kůra, vanilka, skořice a náznak rumového aroma, nemůžu odolat. Rozhodla jsem se tedy všechny tyhle vůně a chutě spojit do něčeho velmi efektního a velmi jednoduchého. Suroviny vás vyjdou trochu dráž, ale když už jsou ty Vánoce... Vánoční biskupský chlebíček: Inspirovala jsem se různými recepty Nigelly Lawson, Lauren Pascale a svou láskou k čemukoli anglickému. Jakmile hotový chlebíček potřete glazurou z pomerančové marmelády a rum...

Vánoce se nám už kvapem blíží a všichni regulérně šílí, co dát svým blízkým pod vánoční stromeček. Přiznám se, nejsem zrovna fanoušek nakupování - dobře, přímo to nesnáším. Polovinu dárků řeším přes internet, ale tu druhou, tu sama vyrábím. A máloco je tak vděčné, jako jedlý dárek.  Paštika je jedním z receptů, kterých jsem se dlouho bála jako čert kříže. Ani nevím proč, nicméně tuhle mi zbylo dost kuřecích jater, abych v sobě konečně našla odvahu zaexperimentovat. A byla jsem mile překvapená. Přestože jsem neměla všechny potřebné suroviny, které do paštiky obvykle patří, výsledek chutnal tak ohromně, že už pravděpodobně nikdy paštiku nekoupím. Důkazem úspěchu budiž absence fotky mého výtvoru - dala jsem paštiku do lednice chladit, ráno odešla do práce...no a po příchodu už v misce prostě nic nebylo. Jen můj drahý se potutelně olizoval a narychlo pekl další chleba, aby bylo co si namazat k snídani - máslem:-) Variant paštik je samozřejmě nespočet, od čisté přes pikantní, t...

Přiznávám se bez mučení - přes týden jsem líná vařit. Po příchodu z práce mám náladu si tak akorát udělat hrnek čaje a chvíli koukat z okna a ne se hned vrhat k plotně - asi to znáte taky, co si budeme povídat. Naučila jsem se proto mít v mrazáku a spíži potraviny, ze kterých během několika málo chvil vykouzlím skvělou večeři s minimem úsilí. Dneska půjdeme až na dřeň - nebudu vám totiž zastírat, že plátky krkovičky, o které dnes půjde, jsem osmažila na doma vyškvařeném sádle. S nástupem blížící se zimy mě totiž popadají ryze zemité chutě - a pokud toho sádla nejíte týdně bůhvíkolik, jedno smažení vás nezabije, ani nezničí vaši pracně vydřenou linii:-) Nejdřív ale pár slov k příloze. Jestli jsem něco na svých cestách po Řecku milovala ze všeho nejvíc, byly to právě máslové fazole, řecky gigantes. Řekové z nich připravují naprosto skvělý salát s tuňákem a ledovým salátem, ale i úprava zatepla jim prospívá. Vynikne totiž jejich krémová, skutečně máslová chuť. Budete potřebova...

Já vím, že je to tu poslední dobou samé kuře, ale slibuju vám, že se na mě nebudete zlobit. Naopak, kdybych se s vámi o tohle jídlo nepodělila, rovnalo by se to skoro kacířství.  Dostala jsem od svého nejhodnějšího muže nádherný litinový hrnec, no a ten si o pomalu dušená masa v omáčce přímo říká. Vždycky se mi líbily filmy, kde hlavní hrdinka odkryje těžkou pokličku a slastně nasaje vonné výpary, které se vyhrnou z hrnce. Byť televize nepřenáší vůně, přísahám vám, že jsem nezřídka ucítila závan skořice, pepře, masa... Navíc jsem byla zvědavá na svůj nedávný objev - dýni na vaření. Asi si teď klepete na čelo, co že jiného byste měli s dýní dělat, ale prostě ji pod tímhle názvem dostanete v supermarketu. Holky z Herbáře ji plnili mletým masem, sýrem a zapékaly, což musí být taky skvělé, ale u mě zahustila celé jídlo, takže odpadla jakákoli mouka nebo jíška. Budete potřebovat: 1 balení kuřecích horních stehen 1 plechovka sekaných rajčat 1 balení rajské passaty 1 plec...

Dneska mám pro vás tak rychlý recept, že se tomu skoro vůbec stydím recept říkat. Nicméně ne vždycky je nálada a čas na zdlouhavé vyvařování, což ale na druhou stranu neznamená, že byste se měli šidit. Jen je nutné vědět, co mít pro takové dny v mrazáku či ledničce. Takže jehněčí kuličky. Jehněčí maso je skoro moje nejoblíbenější, je šťavnaté, lehce upravitelné, prostě lahoda. Samozřejmě někomu může vadit specifická chuť, ale jakmile si jehněčí jednou zamilujete, jste v tom až po uši na celý život. Do určité doby (rozuměj, za zelených časů mého foodie působení) jsem netušila, kde sehnat v kteroukoli roční dobu dobré jehněčí. Změna nastala, když jsem si jednou u pana Cuketky přečetla magickou zkratku OCG . Od té doby, co tuhle firmu znám, se mi obzory rozšířily asi jako po notné dávce kulinárního LSD. Běžně od nich odebírám mleté jehněčí, které naprosto nemá konkurenci, ale nedávno mě zaujaly jejich jehněčí burgery. Samozřejmě můžete tohle skvěle ochucené maso použít na klasické ha...

Dnešní recept je skutečná rychlovka, navíc krajně ekonomická. Jedinou dražší surovinou je feta, která ale dodá výsledku takový švih, že by byla škoda jí nahrazovat. Spojení listového těsta, rozdušené zeleniny, fety a bylinek je naprosto neodolatelné, ať teplé či studené. A až budou vaši přátelé obdivně vzdychat, a vzhledem připomínat spíš sysly, nemusíte jim vykládat, že jste měli za chvilku hotovo. Na večírky či pro pohodové podzimní večery se sklenkou vína...co dodat:-) Suroviny: 1 listové těsto 1 balíček sýru feta rozdušená zelenina - já měla směs cibule a česneku, osmahnutých na olivovém oleji, papriky, rajčata a cuketu, výborný by byl určitě i lilek - množství nechám na vás, směs se dá zavařovat i mrazit, takže je možné si vytvořit zásoby. 1 vejce, celé plus jedno na potírání čerstvý nebo sušený tymián - podle chuti pepř špetka soli - opatrně, feta je slaná dost Budu předpokládat, že zeleninu už máte rozdušenou. Určitě se vám zdá dost řídká na to, abyste ji mohli...

Od té doby, co do českých domácností vtrhli se svými barevnými tubusy kluci z Mixit.cz , stoupla poptávka po kvalitním müsli celkem výrazně. Poznali jsme, že cereálie a müsli se dají dělat i poctivě, bez zbytečných přídatných látek a přehršle cukru. Že miska cereálií není jen slepičí zob pro modelky, ale i poměrně chutná záležitost. Proto když mi nedávno kamarád psal o Honzovi, který pod etiketou Janova pec vyrábí domácí pečené müsli, měla jsem jasno. Chci. To. Ochutnat. Janova pec zatím nabízí tři druhy müsli - ovocné (400 g za 89 korun), semínkové (400g za 79 korun) a čokoládové (400 g za 99 korun). Všechny typy jsou slazené medem a pečené, poněkud netradičně, na olivovém oleji. Ochutnala jsem od každého balení vzorek, otestovala müsli jak samotné, tak v jogurtu, a nakonec jsem na pomoc přizvala i svého drahého půlku, aby byl výsledek objektivnější. Ovocné müsli je doslova nacpané ovocem i ořechy. Z ovoce jsou zastoupené brusinky, kokos, papája, ananas a banán. Müsli není př...

Kdo sledujete Nebe v puse na Facebooku, patrně jste zaznamenali první vlaštovku. Spouštím akci Eat and read , ve které spojuji dvě věci, které v mém (a doufám, že i ve vašem) životě hrají veledůležitou roli. Ke každému receptu vám v budoucnu budu doporučovat knihy, které se s daným jídlem podle mě krásně doplňují. Doufám, že se vám bude naše jídlo-kniho putování líbit, a že třeba obohatíte svůj reading list zajímavými tituly.

Rozhodla jsem se vám postupně představit nejrůznější řecké potraviny, na které můžete ve specializovaných prodejnách i v supermarketech narazit. Poměrně často se setkávám s tím, že lidé co neznají, to nevyzkouší a nabídka řeckých produktů je poměrně rozsáhlá, proto je lepší si udělat několik přehledů, abyste při nákupu netápali. Začnu sýry, protože ty mám popravdě na řecké kuchyni skoro nejraději. V našem prostředí je pravděpodobně nejznámější feta , ti odvážnější už v řecké restauraci ozkoušeli i kefalotiri . Byla by ale škoda neseznámit se i s dalšími, více či méně aromatickými druhy, mezi kterými si každý najde svého favorita. Následující přehled, upravený a doplněný mými osobními postřehy je převzatý z knihy Culinaria Greece . Nezahrnula jsem do něj sýry typické pouze pro jednotlivé ostrovy, které většinou nemáte šanci koupit ani u nás, ani na zahraničních serverech. Stručný přehled řeckých sýrů: 1) Anthótiros - jedná se o nesolený, velmi měkký a velmi tučný sýr, typický pr...

Tenhle recept spadá na sto procent do kategorie hřejivých voňavých dobrot, které po těle šíří skvělý pocit lásky a domova. Takový obalovač nervů, dá se říct. Zásluhy musím tentokrát bez rozpaků přiznat mamince-experimentátorce, která má vzácný dar vyladit jakýkoli recept k dokonalosti, nicméně tentokrát se skutečně překonala. Přitom se nejedná o těžký recept, a když si s ním na začátku trochu vyhrajete, můžete v podstatě 90 procent času přes dvířka trouby sledovat bublání tekutin a těšit se na výsledek. Rozhodně doporučuji použít litinový hrnec s poklicí nebo litinový pekáč, za předpokladu, že ho můžete přiklopit, protože celé dílo se tvoří v troubě, takže plastová ucha běžných hrnců by vám moc nepoděkovala. Na pohodlné nakrmení čtyřčlenné rodiny budete potřebovat: 1 kg jehněčí kýty nebo plecka (to je šťavnatější) 2 velké cibule 2 ks 10 cm svitků skořice 1/2 polévkové lžíce mleté skořice vrchovatou pol. lžíci koření na musaku , případně směsi sušeného česneku a oregana oliv...

Nadpis dnešního příspěvku může vypadat trochu provokativně, ale řekla bych, že naprosto vystihuje současnou situaci. Teprve v poslední době kolem sebe pozoruju rozmáhání něčeho, co moje babička praktikovala naprosto samozřejmě, protože byla vychovaná k šetrnosti. Lidé si začínají uvědomovat, že jídlo prostě nepadá jen tak v bedýnkách z nebe. Že kompostování organických zbytků nemusí být pouze záležitostí sedláků (nejen) od Chlumce. Že jídlo není samozřejmost, ale výsada. Zdá se vám to přehnané? Ale vůbec ne... Skrz jednoho bývalého spolužáka, praktikujícího freeganství  jsem narazila na organizaci Zachraň jídlo . Už dlouho mě nic takhle neoslovilo, proto jsem těmhle lidem napsala a článek vznikl s jejich požehnáním:-) Momentálně budou asi čím dál slavnější, v nejnovějším čísle Apetitu totiž dostali svůj zasloužený prostor.  O co vlastně jde? Kdo někdy viděl dokumenty o "potravinách vyhovujících normám", asi tuší, kam směřuju. Křivá okurka se prostě do supermarketu n...