Nebe v puse

1. Nemineš Angelato bez povšimnutí. 2. Nevejdeš v Angelato zamračený. 3. Neodepřeš si potěšení své. 4. Nepomyslíš si cosi o p.deli, když turista před tebou dostane poslední porci tvé oblíbené příchutě. 5. Nebudeš se bát experimentovat. 6. Citlivě zkombinuješ vybrané příchutě své. 7. Neodhryzneš kus kornoutu sousedova. 8. Nikdy nezradíš Angelato tím, že by sis dal mrňavou zmrzlinku o ulici dál. 9. Blaženě funěti budeš, kdykoli se někdo zmíní o Angelatu. 10. Budeš do Angelata vodit každého přítele, který projeví zájem o zmrzlinu. 11. Pojmenuješ své dítě Angelato, ať to bude holka, nebo kluk:-))))))) Nebojte, nezbláznila jsem se, jen jsem prostě zapřisáhlý angelatorián . Půl roku o jejich zmrzlině sním, abych si dneska konečně dopřála malé ulepené potěšení. Seděla jsem na lavičce, připadala si děsně cool, asi jako Julia Roberts v Jíst, meditovat, milovat a blaženě nořila lžičku do kombinace pistáciové zmrzliny a stracciatelly. Můj drahý půlka šel do kávové (jinak mé nejo...

Přemýšlím nad novými příspěvky. Mám hromadu nápadů, a přesto se ruce ne a ne pořádně rozběhnout po klávesnici. Mám "medvědí období". Momentálně nemám ani chuť vařit, péct a experimentovat. Jíst a ochutnávat, to zase ale jooo:-) I když právě teď těch příležitostí moc není. Sedím v práci, kterou zásobuje jen Eurest (aneb "Los Šlichtos"), kde se bezcílně potulujete od regálů se sendviči k regálům s mastnou anglickou a párky. Hlavou vám víří myšlenky na léta školní jídelny a toužíte po pořádném ovocném baru. A tak to řeší domácí krabičky. Těstovinové saláty na x způsobů, obložené chleby dle mého gusta (takže hlavně mamčin skvělý ořechový s kdečím), pytlíky zeleniny a ovoce. Asi je to tím, že začíná podzim. Nenechte se mýlit, tohle roční období já miluju, ale po hektickém létě tělo začíná zpomalovat a vnitřní hlas křičí "Je čas na bramboračku!!", "Dýni, zpracuj už tu dýni!!" a "Co takhle pomalu na plotně dělaný guláš?" A tak nezkouším ni...

Minule jsem vás zvala do Třeboně, která byla číslem jedna našeho letního dovolenkového putování. Dalším městem, kterým se dnes se mnou můžete virtuálně projít, je Český Krumlov. Město vodáků, cizinců, malebných zákoutí, dýchajících historii... zkrátka se pohodlně usaďte a nechte se provést. Tak jako drtivá většina turistů, kteří do Krumlova přijíždí, začala i naše cesta hledáním volného parkoviště, což v centru není věc jednoduchá. Jakmile jsme se zapasovali do snad posledního volného místa široko daleko, vyrazili jsme do historického centra, obhlédnout, co nabízí. Kdo někdy v Českém Krumlově byl, dobře ví, že je v podstatě přizpůsobený davům turistů a vodáků, kteří se v hlavní sezóně provalí městem jako tsunami Thajskem. Tenhle jev s sebou bohužel přináší, jakkoli je Krumlov jinak nádherný, jakési odosobnění, přehršel obchodů se suvenýry, nápisy samozřejmě nejdřív v angličtině, němčině a ruštině, za kterými se teprve jako šikanovaný mladší sourozenec krčí čeština, atd. Osobně jsem ...