Nebe v puse

... .ochutnala jsem totiž skutečnou a nefalšovanou pizzu. A teď, když už vím, že lehké, křupavé těsto, mírně navinulý rajčatový podklad z rajčátek San Marzano, který si notuje s mozarellou bufala, bazalkou a olivovým olejem existuje, přeju si jen jedno - přestěhovat tenhle kousek Neapole k nám do Čech. Jedním z cílů mé výpravy do italské Neapole bylo pochopitelně ochutnat místní specialitu, která se díky své jednoduchosti a lahodné chuti stala v nekonečných variacích světovým fenoménem - pizzu, konkrétně pizzu Napoletana. Ale pozor - člověk při vybírání v jídelníčku lehce splete pojmy. Napoletana má ochrannou známku původu (D.O.C. -  Denominazione d‘ Origine Controllata -  stejnou má i kampánská mozarella bufala), což znamená, že do ní patří pouze výše zmíněné suroviny. Variantami jsou potom pizza marinara (s česnekem, oreganem a rajčatovým základem) a Margherita ( rajčatový základ, mozarella - ale nemusí být nutně kampánská bufala, bazalka, olivový olej). V restauraci, ka...

Když jsem si to dneska, zmožená vedrem, šinula Francouzskou ulicí, zaujal mou pozornost poměrně nenápadně vypadající obchůdek U modrého slona . Osobně tak nějak tíhnu k obchodům, kde se schází po schodech dolů, mají pro mě určité kouzlo a mnohdy se v nich najdou doslova poklady. Stejně tak tomu bylo i v případě Modrého slona. Obchod nabízí docela širokou paletu sortimentu, od laciných orientálních cetek po velký výběr nejrůznější čajové keramiky. To, co tam ale vtáhlo mě, byly orientální potraviny z Číny, Korei a Japonska. Měla jsem totiž už delší dobu v plánu uvařit zelené kari s rýží podle receptu Jamieho Olivera (nebo alespoň přibližně, já se recepty řídím nerada) a sháněla jsem pořádnou plechovku kokosového mléka a samozřejmě zelenou kari pastu. Obojí se dá už dneska sehnat celkem běžně, jde jen o to, najít tu nejpříznivější cenu. Čtvrtlitrová plechovka kokosového mléka mě tady vyšla na 30 korun, což je oproti nejmenovanému obchodnímu řetězci, kam pro něj obvykle chodím, cena víc ...

Chci tímto poděkovat panu Cuketkovi, že resuscitoval dobrou českou remosku . Klasika našich babiček a maminek se znovu vrací na scénu v plné parádě, a pokud neuděláte nějakou osudovou chybu (například nebudete sahat na kovové díly, když je remoska pod proudem:-)), tak není důvod, proč si neužít variace na x způsobů, které remoska přináší. Já do ní nalila to nejobyčejnější bábovkové těsto ( dva hrnky polohr.mouky, hrnek cukru krupice, jeden vanilkový cukr, hrnek mléka, dvě vejce, půl hrnku oleje, prdopeč, rumové aroma - lze vynechat, případně nahradit jakýmkoli, které máte rádi, kakao na obarvení poloviny těsta) a výsledek dopadl na jedničku. Jen připomínka k tomu prdopeči, pokud používáte, jako já, vinný kámen , dejte ho tak nevrchovatou půlku polévkové lžíce, možná i víc, my s přítelem totiž preferujeme moučníky tohoto typu hutnější. Samozřejmě, když jsme teď v sezóně, můžete těsto oživit i nějakým tím drobnějším ovocem a šup s tím do remosky, čekejte, čuchejte, jak to krásně voní, t...

Obvykle si většina z nás, masírována médii, představuje herecké hvězdy jako anorektická stvoření, která se s vyplazeným jazykem honí za menšími a menšími konfekčními velikostmi v kdejaké posilovně. O to větším překvapením pro mě bylo zjištění, že ultraštíhlá a dietami proslulá Gwyneth Paltrow má svůj kulinářský blog. Nekecám. A vůbec není o makrobiotice, ani o pyré z mučenky s plátkem celeru. Ona totiž píše pěkně mlsný blog a je vidět, že s chutí. Na stránce  www.goop.com se o tom můžete přesvědčit. Gwyneth totiž (evidentně masírována hladovým manželem a dětmi, kterým okurkový konfit asi k večeři nestačil) experimentuje, objevuje, fotí a raduje se ze svých úspěchů a neskrývá neúspěchy. Samozřejmě být bohatá celebrita má své výhody - ne každý si může dovolit nechat si v koutku zahrady postavit originál pec na pizzu, aby měl kde trénovat. Ocenila jsem, že si před každým svým experimentem zjistí základní originální suroviny a snaží se z nich také vařit, v případě pizzy například moz...

Tohle je výsledek dnešního lovu na farmářském trhu na Budějovické. Výborný, mlaďounký, křehký hrášek, který z části padne za vlast jen tak (to se prostě nedá vydržet:-)) a z části asi udělám jen jednoduchou záležitost, hrášek pěkně na máslíčku s novými brambory, rychlé, snadné, skvělé (navrch, pokud máte rádi, můžete nastrouhat trochu parmazánu - mně se zrovna v lednici vyhřívá:-)) dva roky zrající kousek z Neapole. Dejte si k tomu nějaké dobré rosé nebo třeba bezinkovou šťávu, sedněte si na terasu, balkon, do trávy a užívejte sluníčka!! A napište mi, jak upravujete hrášek vy:-)

... a to nejen kvůli množství památek, které jsem chtěla navštívit. Stavy vytržení mi způsoboval i pohled do obyčejné samoobsluhy, kde jsem s očima navrch hlavy šmejdila od rajčátek San Marzano, rostoucích na svazích Vesuvu, čímž mají zajištěné stálé klima a sladkou plnou chuť, přes mozarellu po salámy. I obyčejný jogurt, konzervovaný pouze pektinem ukázal, že poctivou chuť nelze ničím nahradit. Ale pěkně popořádku. To, že je Itálie jednou z gastronomicky velmi rozmanitých zemí není třeba jistě moc rozvádět.  Musím říct, že Italové, alespoň v Neapoli, jsou pěkně mlsní a jen tak něco do pusy nestrčí. Což je jedině dobře, protože pokud jste zvyklí na kvalitu, automaticky vyšachujete a v bídném bankrotu necháte zajít všechny mastné fastfoody a jídla plná "éček" a bůhvíčehoještě. I když....asi bych se měla trochu zastat i těch fastfoodů. Navštívila jsem totiž i místní McDonald a to, co jsem tam zažila, bylo naprosto neuvěřitelné. Sendvič v krásně nadýchané ciabattě a salát s p...