Nebe v puse

Nadpis dnešního příspěvku může vypadat trochu provokativně, ale řekla bych, že naprosto vystihuje současnou situaci. Teprve v poslední době kolem sebe pozoruju rozmáhání něčeho, co moje babička praktikovala naprosto samozřejmě, protože byla vychovaná k šetrnosti. Lidé si začínají uvědomovat, že jídlo prostě nepadá jen tak v bedýnkách z nebe. Že kompostování organických zbytků nemusí být pouze záležitostí sedláků (nejen) od Chlumce. Že jídlo není samozřejmost, ale výsada. Zdá se vám to přehnané? Ale vůbec ne... Skrz jednoho bývalého spolužáka, praktikujícího freeganství  jsem narazila na organizaci Zachraň jídlo . Už dlouho mě nic takhle neoslovilo, proto jsem těmhle lidem napsala a článek vznikl s jejich požehnáním:-) Momentálně budou asi čím dál slavnější, v nejnovějším čísle Apetitu totiž dostali svůj zasloužený prostor.  O co vlastně jde? Kdo někdy viděl dokumenty o "potravinách vyhovujících normám", asi tuší, kam směřuju. Křivá okurka se prostě do supermarketu n

Dneska nic objevného, jen pár fotek z povedeného víkendu a následování příkladu pana Cuketky s jeho vysazováním - u nás tedy ve větším měřítku, protože už na zahradě leccos máme, takže něco vydrželo z minulého roku a něco si už hoví v předkvětináčích (takové ty rozložitelné lisované květináčky, co jimi rostliny prorostou). A navíc můj drahý půlka slavil narozky a moje mamka upekla božský sachr. Vlastně dva, protože narozky slavila i ona s tátou:-) Taková rodinná pohodová sešlost prostě... Cuketky i cukety, majoránka, křehký salát, bazalka... Sachr nepopsatelných chuťových rozměrů