Na nový rok, o veliký skok
Tak tu máme nový rok. Doufejme, že bude skvělý, k čemuž se budu snažit přispět i já svou troškou do mlýna. Mlýn, mlýn...mouka...ano, asi tušíte, že jsem po velkém přemáhání a značných obavách taky podlehla chlebovému šílenství, zaregistrovala se na Pečem pecen a rozjela domácí výrobu chleba. Hrdost mi nedovolovala zajet si k někomu pro kvásek,aniž bych zkusila si ho vypiplat sama, a tak jsem tři dny neustále lítala do koupelny ke stoupačkám, kde pomalu kvasil žitný Řehoř a kontrolovala vzrůstající počet bublinek. Nakonec jsem přikrmovala pšeničnou moukou, takže mám takový mix.
První pokus nebyl teda nic moc. Jak se ostatně dalo čekat, mladý kvásek potřebuje nějakou dobu na to, aby se "zajel", takže šišoid, jak jsem něžně výsledek prvního snažení pojmenovala byl sice k jídlu, ale esteticky mě nijak neuspokojil.
Druhý pokus už dopadl o poznání lépe vzhledově, dokonce měl i žádoucí praskliny, které naše rodina na chlebu miluje, ale vevnitř se malinko zdrcnul a byl ve výsledku hodně hutný. Tyhle dva první pokusy jsem dělala bez toho, abych si nějakých 12 hodin před samotným pečením rozkvasila z mouky, vody a mateřského kvásku kvásek "akční", se kterým budu péct. Pročetla jsem Maškrtnici odshora dolů a usoudila, že na tom rozkvašování něco bude a nemá cenu plýtvat moukou a jít za každou cenu proti zdi. Takže třetí šampion, ze 300 g PŘEDEM rozkvašeného kvásku a 300 gramů směsi žitné a pšeničné mouky dopadl na výbornou. Držela jsem se receptu pana Cuketky na "klasický český chleba", kde má právě 300 g kvásku, 300 g chlebové pšeničné mouky a 140 g vody. Změnu jsem udělala jen v té mouce a zaexperimentovala jsem s otázkou, zda se dá na chleba použít nechlebová pšeničná mouka, pokud jí nakombinuji s chlebovou žitnou. Dá. Lepí to sice jako blázen, ale výsledek špičkový.
Už mám na poště ošatky na kynutí, takže postupně snad dosáhnu toho, že bude mít chleba typické drážkování a budu ho moct zadělávat z většího množství mouky. Chlebu zdar!!
První pokus nebyl teda nic moc. Jak se ostatně dalo čekat, mladý kvásek potřebuje nějakou dobu na to, aby se "zajel", takže šišoid, jak jsem něžně výsledek prvního snažení pojmenovala byl sice k jídlu, ale esteticky mě nijak neuspokojil.
Druhý pokus už dopadl o poznání lépe vzhledově, dokonce měl i žádoucí praskliny, které naše rodina na chlebu miluje, ale vevnitř se malinko zdrcnul a byl ve výsledku hodně hutný. Tyhle dva první pokusy jsem dělala bez toho, abych si nějakých 12 hodin před samotným pečením rozkvasila z mouky, vody a mateřského kvásku kvásek "akční", se kterým budu péct. Pročetla jsem Maškrtnici odshora dolů a usoudila, že na tom rozkvašování něco bude a nemá cenu plýtvat moukou a jít za každou cenu proti zdi. Takže třetí šampion, ze 300 g PŘEDEM rozkvašeného kvásku a 300 gramů směsi žitné a pšeničné mouky dopadl na výbornou. Držela jsem se receptu pana Cuketky na "klasický český chleba", kde má právě 300 g kvásku, 300 g chlebové pšeničné mouky a 140 g vody. Změnu jsem udělala jen v té mouce a zaexperimentovala jsem s otázkou, zda se dá na chleba použít nechlebová pšeničná mouka, pokud jí nakombinuji s chlebovou žitnou. Dá. Lepí to sice jako blázen, ale výsledek špičkový.
Už mám na poště ošatky na kynutí, takže postupně snad dosáhnu toho, že bude mít chleba typické drážkování a budu ho moct zadělávat z většího množství mouky. Chlebu zdar!!
Dodatek: První chléb z ošatky:-)
Šikulka :-)
OdpovědětVymazatDěkuju:-)))
VymazatPARÁDA :-) a nechlebovou mouku používám běžně, protože používám jen celozrnnou mouku a taky to jde!
OdpovědětVymazatDíky moc, Helísku, já jsem nakonec taky zjistil, že můžu dokonce použít na chlebík půl napůl žitnou chlebovou a třeba polohrubou nechlebovou a chleba to v pohodě zvládne a je výbornej:-) Holt mám se ještě co učit!!
VymazatNový rok je hlavně symbol nových začátků. Aspoň já to tak beru. Nikdy mě nebavily velké oslavy, byť alkohol na přípitek si přeci jenom dám. No každopádně je pro mě ale stěžejnější být s rodinou a v klidu a celkově zhodnotit dosavadní rok a připravit se na ten nacházející. :-)
OdpovědětVymazat