Nebe v puse

Tak to jsou dva nové přírůstky do mé kuchařské sbírky. Jedna, na kterou jsem se těšila asi půl roku, druhá, u které se mi líbil přebal, ale nebyla jsem si až tak úplně jistá tím, co můžu čekat. Pecky nejpeckovatější jsou nakonec obě! Vydavatelství Phaidon je vyhlášené překrásnými tituly kuchařek, v podstatě si stačí jen vybrat oblast vašeho kulinářského zájmu a určitě v jejich nabídce najdete tu pravou knihu. Nechávala jsem si obě kuchařky poslat z Amazonu, ale dají se sehnat i v Praze, viděla jsem se je v Neoluxoru i na Arkádách. Bohužel vazby byly dost poničené a náhradní, zabalené kousky chyběly (ehm...), tak jsem volila tuhle cestu. Samozřejmě se dá (v Neoluxoru stoprocentně) i domluvit na doobjednání ze zahraničí, ale beztak to berou z Amazonu. Vefa´s kitchen je kompletní kuchařská bible řeckého kulinaření, sepsaná Vefou Alexiadou. Tahle guru řecké gastronomie, která se rozhodla řecké ženy naučit pořádně vařit tradiční recepty, shrnula léta praxe do 700 receptů ze všech...

Tak jsem si trochu pohrála se vzhledem blogu, a protože mi úzká nudle pro psaní příspěvků úplně nevyhovovala, přesedlala jsem na vzdušnější, širší a hlavně nebesky modrý styl:-) Tak snad se to bude líbit i vám, nově se můžete přihlásit ke sledování blogu přímo na stránce, rozšířila jsem i seznam odkazů a v neposlední řadě je Nebe v puse i na Facebooku a Twitteru. Dole na blog stránce je taky odkaz na odebírání kanálů, no prostě rozšiřuju pole působnosti, kam se dá... A komentáře může přidávat kdokoli, takže odpadá otravné se praní s Google přihlašováním! Takže klikejte, přihlašujte se, podporujte, budete sladce odměněni:-)))

Tak tohle je další z mých experimentů - mrkvové chlebové muffiny. Co se dá všechno vykouzlit, když máte doma čerstvou mrkvičku ze Světa bedýnek    a chlebovou směs se slunečnicovými semínky od Labety? Vláčný a voňavý zážitek! Šlo mi o to, upéct něco, co se dá v pohodě nosit do školy i do práce jako část oběda, a co vydrží dlouho vlhké, což mrkev spolehlivě zajistí. Na pohled to sice není bůhvíjaké estetično, ale to je spíš dané tím, jak moc si vyhrajete s tvarem, když dáváte směs do formy - já se s tím moc nezabývala, líbí se mi ta "otřepanost". V míse mi odkapává jogurt s citronovou šťávou, ze kterého bude labneh, arabský měkký "sýr", který se formuje do kuliček, nakládá do oleje a většinou se k němu přimíchává máta (ale zkuste to s jakýmkoli kořením, co vám chutná, v oleji se to krásně rozleží). A taky nepotřebujete syřidlo, prostě vyklopíte do čisté utěrky, rozprostřené do síta nad miskou, čerstvý jogurt (já použila Hollandii), zatížíte, necháte přes noc vykap...

...a listuju nazpět všemi příspěvky, které jsem za celou dobu existence blogu vyplodila. Je to tak, Nebe v puse slaví 2.NAROZENINY!!!!!! Od počátečních nesmělých krůčků a obdivování gastro- polobohů v podobě Chilli Julie a pana Cuketky, přes rozkoukávání se, testování, hledání cesty, sledování statistiky návštěvnosti, až po prosté zjištění, že mi jde hlavně o to, aby lidi měli větší radost ze života, třeba právě skrz moje psaní... Ráda bych poděkovala všem, kterým jsem nějak skrz Nebe v puse vstoupila do života a oni se pravidelně vrací. Nebudu tu hystericky děkovat a lá Julie Roberts na Oscarech, ale ráda bych, abyste věděli, jak moc si vaší podpory vážím. No a samozřejmě budu pokračovat, jak jinak!! Nakopnutá jarem, pravidelným přísunem vitamínů z bedýnek a zeleným čajem chystám nové články a zajímavosti, momentálně především o zašlé kráse jídelních lístků ze třicátých a čtyřicátých let, kdy horké maliny byly prostě horké maliny, a ne Hraběnčiny měsíčky. Včera jsem si v nejnovější...

Jsou kuchařky, které za žádných okolností neopouští kuchyňskou linku a jsou připravené ve stálé pohotovosti. Jednou z nich je vymazlená sbírka receptů z ostrova Kefallonia Cephalonian recepies od Niovi Fontinatou - Kabitsi. Mám to štěstí, že vlastním druhé, rozšířené vydání, které je našlapané takovými dobrotami, že už jenom při pouhém prolistování téhle graficky vymakané věci se mi rolují ponožky blahem. Co mě zaujalo nejvíc, vzhledem k právě probíhající všeobecné chlebové mánii skoro na každém foodblogu, byl recept na domácí chléb (Spitáto psomí). Tenhle tradiční chleba už dneska Řekyně pečou, slovy autora "už jen pro radost". Kroužila jsem kolem receptu hodnou chvilku, sbírala odvahu, váhala...a asi bych váhala doteď, nebýt poslední zkušenosti s kupovaným chlebem. To, co se nám doma vyskytlo byl měkký, drobivý, nedopečený humus, ze kterého půl rodiny bolel žaludek ještě týden. To rozhodlo, nakoupila jsem žitnou mouku a dala se do díla. Recept sám o sobě je otázka někol...

Směřuju k tomu vlastně už doby, co jsem tenhle blog založila. Po všech těch letech ježdění do Řecka, zkoumání kvality české nabídky řeckých pochutin a listování všemi možnými i nemožnými řeckými, anglickými a českými kuchařkami bych byla sama proti sobě, kdybych si nepřiznala, kam se Nebe v puse bude ubírat dál. Faktem je, že ucelený pohled na řeckou kuchyni, spojený i se zamyšlením, jak kuchyně odráží samotnou řeckou mentalitu, tady prostě chybí. Milou výjimku, snažící se o přiblížení jednotlivých pochutin je portál zarohem.cz , ale jinak je to bída bídoucí. Lidí, kteří jsou ochotní si místo tzatziků (otázka čtvrt hodiny) koupit Knorr odpornou náhražku, která okolo jogurtu ani neběžela, je pořád trestuhodně moc.Přitom základních surovin, které řecká kuchyně používá není až zas tolik, jen se superchutně kombinují a nešidí. Zeleninu, jogurt, maso a olivový olej v kvalitě, která odpovídá běžnému řeckému standardu už při troše úsilí seženete vcelku v pohodě i u nás. Větším problémem je...

Když mi táta dával poukaz do taverny Olympos na pražském Žižkově a zkroušeným hlasem mi sděloval, že on by ho nestihl použít, zahlédla jsem v jeho oku záblesk zlomyslné radosti. Moc dobře totiž ví, jak jsem na tom s řeckou kuchyní a Řeckem všeobecně, že je to srdeční záležitost a závislost. Po provedení nezbytné rezervace (opravdu nezbytné, mají pravidelně plno) jsme se tedy s přítelem celý týden těšili a na internetovém jídelníčku  vybírali, čím naše mlsné buňky potrápíme. Včera konečně nastal den "O" a my vyrazili do Kubelíkovy ulice 9. Jakmile jsme otevřeli dveře, bylo jasné, že jediné, co tu chybí, je cvrkání cikád a šumění moře.Rodinná taverna, která si klade za cíl ukázat Čechům, jak dobrá a zdravá dokáže řecká kuchyně být, je pojatá ve stejném stylu, s jakým s můžete potkat po celém Řecku - od výzdoby přes to, že se skutečně jedná o rodinný podnik. Menu obsahuje snad všechno, co může člověk od příjemně stráveného večera na řecké vlně očekávat - včetně piva Mythos, ...