pozadí blogu

sobota 20. srpna 2011

Tuňák v županu aneb vytvořte rybě příjemné klima

Pokud se vám stane, že budete bloudit nákupním centrem na Chodově, přepadne vás obrovský hlad a zrovna budete stát před bistrem Café Level, výjimečně vás prosím, otočte se na patě a běžte do Mekáče. Vidíte správně. Všechno, i chroustání polystyrenového hambáče je lepší, než hnusná, studená, gumová palačinka a mátová Cola.


To byl zase nápad. Přepadla nás s drahou půlkou chuť na kafe, a tak jsme se rozhodli vyzkoušet Café Level. Štít mají velice podobný jako Paul, tak jsem si říkala, že dostaneme přinejhorším průměrnou kávu, přinejlepším nás možná čeká nějaké příjemné překvapení. Bah. Naivita mé mladosti dostala zase na....řiť.
Na lístku nás zaujala mátová Cola, takže jsme se jí rozhodli otestovat místo kafe, dbalí zásady dát si na lístku to nejbizarnější, ať je o čem psát. No to tedy je!! Ještě teď, když tu srkám maté, se mi pusa křiví nad vzpomínkou něčeho, co bylo skutečně zelené a chutnalo jako zubní pasta s Colou, přičemž celý ten blivajz byl asi třikrát sladší, než obyčejná Cola. Pokud jste ráno nestihli výplach ústní vodou, neváhejte. V kombinaci s ledem je to dvojitý freeze efekt, o jakém se Signalu nezdá. 45 korun, za které si radši koupím kvalitní zubní pastu.
Café Level také nabízí snacky v podobě teplých toustů se šunkou a sýrem, slaných a sladkých palačinek a poněkud unavené dezerty (dnes v akci všechny za 65,-). Testování kvality palačinek na různých místech je takovou naší specialitkou, takže jsme neváhali. Přítel si dal slanou palačinku se šunkou a sýrem a já s tuňákem a sýrem ( obě cca za 75 korun).
Já naivka si až dodnes myslela, že palačinka má být teplá a čerstvá. Ne, omyl!! Má být studená, kupovaná a gumovitá, s vykydnutým tuňákem z konzervy a plátkem oschlého eidamu. O obligátní konzervové zeleninové příloze mi počítač odmítá psát. Šunková variace s eidamem bylo némlich totéž v bledě hnusném. Porýpali jsme se v tom, já snědla alespoň toho tuňáka, a když se slečna zeptala, zda to už může odnést, skoro jsem jí prosila.
Mimochodem obsluha. Když šel přítel zaplatit a já osaměla u stolku, odehrála se nalevo ode mě scénka, která atmosféru zkázy jen dotvořila. Paní si chtěla objednat latté, přičemž se slečny ptala, zda by bylo možné plnotučné mléko vyměnit za polotučné. Na to se jí dostalo vyšokovaně znechucené odpovědi, že "to by nešlo, páč my dostáváme mlíko v krabicích." Paní si zabalila brýle, zvedla se a odešla. Chtěla jsem jí skočit do kabelky a zmizet taky.
Co dodat? Snad už ani radši nic. Možná jen, že ochotný neznuděný personál by se šiknul. A když už chci mást zákazníka teplým občerstvením, chtělo by to aspoň mikrovlnku na efekt.

P.S. Omlouvám se za sníženou kvalitu fotky, mobil se mi chvěl děsem při pohledu na nabídku Coly s vanilkovou zmrzlinou.



Žádné komentáře:

Okomentovat