Premiérový Kuloár aneb Z virtuálního prostoru vstříc realitě

Ve čtvrtek 19.2. proběhl v prostorech Novoměstské radnice v Praze premiérový Kuloár. Myšlenkou téhle akce, kterou zaštiťovalo Storyous (velké díky!!) bylo setkat se osobně s lidmi "od jídla a pití", které člověk běžně sleduje na sociálních sítích, ale neměl zatím možnost popovídat si s nimi osobně. Vyměnit zkušenosti, inspirovat se, ochutnat skvělé jídlo, prostě užít si skvělý a nevšední večer. Jaký tedy Kuloár byl? Z sebe musím prohlásit - plný dojmů!!

Přiznám se bez mučení - nejsem zrovna typ, který by se vrhal na lidi a přirozeně a bez zábran se seznamoval. Na druhou stranu jsem už delší dobu cítila, že je načase víc propojit Nebe v puse a to, o co se tu snažím, se svou osobou. Ukrýt se za ikonku je totiž náramně pohodlné, nicméně to neřeší vůbec nic. Překonala jsem tedy stydlivost a urychleně zaplatila za dvě vstupenky, abychom se s Fotografem na tu slávu dostali. Akce totiž byla spíš komornějšího rázu, takže do oběhu šlo, pokud se nepletu, jen cca 100 vstupenek. No a pak už jsme čekali na den D (o vtipné etudě, kdy jsem psala Vojtovi Hodboďovi, že mi nedorazily elektronické lístky, abych hned po odeslání mailu zjistila, že mi je Gmail hodil do spamu, se tu radši moc rozepisovat nebudu - není nadto se příslušně zapsat ještě před začátkem akce:-)).

Naštěstí se potvrdilo to, co už jsem dlouhou dobu tušila - že kolem jídla se motají pohodáři. Atmosféra byla od začátku uvolněná a jakmile se člověk trochu zorientoval, naprosto přirozeně "zaplul". V rámci vstupenek jsme měli 6 degustací - Veltlín, Čongrády, Cup of Cake, TrueTea, Sushiqueen a Kávový klub. Od některých jsem věděla, co zhruba čekat, třeba True Tea zbožňuju dlouhodobě, o dalších jsem jen slyšela, takže bylo na co se těšit. Nakonec jsme s Fotografem nevyužili všechny degustace, ale o tom později.

Jako první jsme ochutnali naprosto famózní cappuccino od Kávového klubu. Adam Dvořák (Kávový klub/ Kafe Karlín) byl strašně fajn, vyptával se všech, odkud jsou, protože, jak říkal, nechtěl připravovat kávu anonymnímu davu. Což byl skvělý přístup a vlastně právě díky Adamovi jsem se uvolnila a začala si celou akci užívat. 

Sešli jsme se s Šárkou z blogu Tvaroh a povidla, která Nebe v puse neúnavně sleduje a příjemně probrali radosti i strasti blogování (a z některých hlášek žijeme doteď:-)). Dokonce jsme jí přemluvili, ať si dá sushi, přestože ho nemá ráda - no ale uznejte, nechat si ujít to od Báry Rektorové alias Sushiqueen by byla věčná škoda, což nakonec uznala i Šárka:-) Pominu další trapas, kdy jsem měla dojem, že mi paní, co sushi vydávala, něco říká, takže jsme na sebe poměrně nechápavě koukaly, co že se to děje (říkejte mi Bridget).

Musím upozornit na to, že jsem celou akci absolvovala naprosto střízlivá, neb jsme nakonec vynechali degustaci u Veltlínu. Tím spíš nechápu, že jsem se překonala a šla se seznámit s opodál sedící a víno a sushi vychutnávající Koko z Menu domů. Bylo z toho moc fajn popovídání, mimo jiné o tom, jak blogera "potěší", když nejmenovaný režisér vydá kuchařku s názvem, který se nápadně podobá jménu blogu, který vedete. 

True Tea. Fandím jim, jejich čaje miluju a dvě novinky, Touareg a Karkade s kardamomem mě přesvědčily o tom, že je budu milovat i dál. Mám na karkade docela velké nároky, protože když se propijete litry a litry tohohle skvělého nápoje v Káhiře, máte s čím srovnávat. Brala bych asi trochu kyselejší, než jaký byl vzorek, nicméně kombinace s kardamomem je naprosto geniální a velký palec hore.

Potom byl čas se pomalu přesunout do vedlejší místnosti, kde měli mít příspěvky už zmiňovaná Bára Rektorová, dále Daniel Kolský z Mamacoffee a tajemný host, kterým se ukázala být Anna Jablonowska-Holy, šéfredaktorka slovenského časopisu Pyré. Užila jsem si hlavně příspěvek Daniela Kolského, umí lidi strhnout a je vidět, že svojí prací žije. Navíc za kávou cestuje, což je mi vzhledem k tomu, že mě co chvíli svrbí krosna, hodně sympatické.

Vrchol večera, co se jídla týče? Určitě cupcake od Cup of Cake. Pamatuju si, že tam byly meruňky, tahini pasta a a garam masala. Jedním slovem fenomenální. Vláčný, hebký cupcake, vyvážené chutě, nic se nepřebíjelo, no prostě skutečné nebe v puse. Cukry zároveň nadopovaly mozek, takže jsem se seznámila s dalšími lidmi, dověděla se fůru zajímavých informací, načerpala inspiraci a pak už jsme byli s Fotografem tak tuzí, že jsme se vydali k domovu.

Celkové dojmy? Rozhodně povedená akce, za kterou patří organizátorům velký dík. Napříště bych brala jmenovky, asi by docela usnadnily seznamování a možná větší, vzdušnější prostory. Ale to jsou jen drobnosti. Poznala jsem inspirativní a moc fajn lidi, ochutnala věci od "srdcařů", kteří svému řemeslu/oboru rozumějí a budu se těšit na příští ročník.